Výzkumníci z AV-Comparatives prozkoumali 250 oblíbených bezpečnostních aplikací z oficiálního katalogu Google Play a dospěli k nepříjemným závěrům: téměř dvě třetiny antivirů pro Android neplní funkce, které slibují jejich reklamy. A co hůř, takové aplikace někdy samy sebe označují za malware, nevidí skutečné hrozby a ve skutečnosti nedělají nic užitečného.
Testy byly provedeny velmi jednoduše: odborníci nainstalovali antiviry na samostatná zařízení, na kterých prohlížeč automaticky otevíral a stahoval škodlivé aplikace. Pro každou aplikaci se to opakovalo 2 000krát, a to s 2 000 různými vzorky „populárního“ malwaru nalezeného v loňském roce. Slovo „detekováno“ zde znamená, že antivirová řešení měla o těchto malwarech vědět. Bohužel se však v praxi ukázalo, že realita je zcela jiná.
Pouze 80 z 250 zkoumaných aplikací dokázalo rozpoznat alespoň 30 % hrozeb bez falešných poplachů. Jinými slovy, zbylých 170 aplikací v testu „propadlo“. Je třeba dodat, že pouze 23 z 250 aplikací odhalilo 100 % hrozeb, většinou šlo o řešení od renomovaných vývojářů antivirového softwaru, mezi nimi Avast, Bitdefender, ESET, F-Secure, G-Data, Kaspersky Lab, McAfee, Sophos, Symantec, Tencent, Trend Micro a Trustwave.
Výzkumníci uvádějí, že mnoho antivirů vůbec neanalyzuje aplikace stažené a nainstalované uživatelem, ale kontroluje pouze bílé a černé listiny, a to jen podle názvů balíčků, nikoli podle jejich kódu. V důsledku toho je mnoho aplikací ve výchozím nastavení označeno za škodlivé, jednoduše proto, že nejsou na příslušném seznamu. Proto někdy vznikají úsměvné situace, například takové „antiviry“ mohou být považovány za škodlivé, i když jejich autoři zapomněli přidat název vlastního produktu na bílou listinu. Jiná řešení naopak považují za neškodné aplikace, jejichž název začíná na „com.adobe.*“. Jinými slovy, jakýkoli malware s názvem com.adobe tato omezení obejde.
Odborníci z AV-Comparatives uvádějí, že alarmující je skutečnost, že mnohé z těchto antivirových aplikací nevyvinuli specialisté na informační bezpečnost: vytvořili je amatéři nebo firmy, jejichž hlavní činnost je od informační bezpečnosti značně vzdálená (například vývojáři her). „Poslední kategorii tvoří vývojáři, kteří vytvářejí aplikace všeho druhu za účelem monetizace a reklamy, nebo kteří chtějí mít ve svém portfoliu bezpečnostní řešení pro Android,“ vysvětlují odborníci.
A co hůř, mnoho ochranných řešení zřejmě pochází ze stejných „výrobních linek“: desítky aplikací mají téměř totožné rozhraní a jejich tvůrce evidentně více zajímá zobrazování reklam než vytvoření funkčního skeneru malwaru.
Výsledky studie AV-Comparatives pravděpodobně nepřekvapí ty, kdo sledují situaci v oblasti antivirových řešení pro Android. Například minulé jaro odborníci z ESET objevili na Google Play 35 reklamních aplikací, rovněž maskovaných za antiviry a stažených více než 7 000 000krát. Analytici ESET takové „nuly“ označili za malware, který pouze napodobuje práci ochranného softwaru.
